- Information
- AI Chat
3. Asie - Asie jako kontinent
Ekonomická geografie (BPR_EKGE)
Masarykova univerzita
Preview text
3. ASIE
sever: Čeljuskinův mys jih: mys Buru východ: Děžňovův mys západ: mys Baba
POLOHA A ROZLOHA
součástí kontinentu Eurasie rozloha: 44 milionů km 2 (největší) severní a východní polokoule přírodní hranice - mezi Evropou a Asií – poloostrov Jamal -> Ural -> řeka Emba -> pobřeží Kaspického moře -> řeka Kuma -> Azovské moře -> Černé moře -> Bospor a Dardanely - od Afriky oddělena Suezským průplavem + Rudé moře - od Ameriky oddělena Beringovo úžinou litosférické desky - Euroasijská – Helénská, Íránská - Indicko-australská – Indická, Australská - Arabská - Filipínská - Tichomořská
- ohnivý kruh – pásmo okolo Tichého oceánu charakteristické vulkanickou a seismickou činností geologický vývoj:
- složitý
- z několika platforem – Sibiřská platforma se spojila s Baltikou (Ural) -> připojení Čínské platformy k Sibiři -> připojení Indické (Himaláje) a Arabské platformy (rudé moře) - třetihory
- Kaledonské vrásnění – Sajany, Altaj
- Tichomořské vrásnění – Kalimantan, Malajský poloostrov
- Alpinské vrásnění – Himaláj
POVRCH
průměrná nadmořská výška - 940 m.n.
nejvyšší hora: Mount Everest – 8848 m.n. (Himaláj)
nejnižší bod: hladina Mrtvého moře – - 400 m
převážně hornatý povrch nachází se zde většina nejvyšších hor světa
pohoří – Taurus, Ararat, Elborz, Kavkaz, Zagros, Íránská vysočina, Hindúkuš, Himaláj, Karákorám, plošina Dekan, Západní a Východní Ghát, Tibet, Ťan Šan, Kchunlun, Fudžisan, Kopetdag, Pamír, Kazašská plošina, Altaj, Západní a Východní Sajan, Středosibiřská vysočina,
Himaláje – 10 vrcholů nad 8000, 4 horská pásma (Himaláj, Karákorám, Pamír, Kchun-Iun-Šan)
některé vrcholy – Mt. Everest, K2, Annapurna, Elbrus, Velký Ararat
nížiny – Mezopotámská, Indoganžská, Severočínská, Velká čínská n., Turanská, Ferganská kotlina, Západosibiřská rovina, Severosibiřská
pouště – Rub al – Chálí, Nafúd, Dahná, Gobi, Taklamakan, Karakum, Kyzylkum
ostrovy – Kypr, Lakadivy, Maledivy, Cejlon, Andamany, Nikobary, Velké Sundy (Sumatra, Jáva, Kalimantan, Celebes), Malé Sundy (Timor), Filipíny (Luzon, Mindanao), Moluky, Hokkaido, Honšú, Šikoku, Kjúšú, Severní země, Novosibiřské ostrovy, Kurily, Sachalin
poloostrovy – Malá Asie, Arabský pol., Přední Indie, Zadní Indie, Malajský, Korejský, Jamal, Tajmyr, Čukotský, Kamčatka
sopky – Ključevskaja, Krakatoa
VODSTVO
omývána čtyřmi oceány – Indický, Tichý, Atlantský, Severní ledový
velké množství bezodtokých oblastí - 40 %(Kaspické moře) pouštní regiony s nevyvinutou říční sítí – vádí (údolí vzniklé erozí vodního toku v suchých oblastech) oblasti kde není říční síť napojená na oceán – př. Amudarja a Syrdarja ústící do Aralského jezera
nejdelší řeka – Jang-c ́-ťiang (5520 km)
Bajkal – nejhlubší jezero světa (-1642 m), odtéká do Severního ledového oceánu
moře – Středozemní, Rudé, Kaspické, Arabské, Černé, Andamanské, Jihočínské, Japonské, Východočínské, Žluté, Karské, Laptěvů, Východosibiřské, Čukotské, Beringovo, Ochotské, Japonské
zálivy – Adenský, Perský, Bengalský
řeky – Eufrat, Tigris, Jordán, Ganga, Indus, Brahmaputra, Mekong, Menam, Iravadi, Salwin, Huang He, Chang Jiang, Amudarja, Syrdarja, Kuma, Ob, Irtyš, Jenisej, Angara, Lena, Amur
jezera – Van, Aralské, Balchaš, Sevan, Bajkal, Kaspické moře
průliv – Bab al-Mandab, Hormuzský, Bospor, Dardanely, Malacký, Beringův
průplav – Suezský, Karakumský
Lena – rozmrzá jen na 3 měsíce
Chuang-he – žlutá řeka, barva kvůli splavené půdě
typy řek Sibiřský typ největší průtok, když taje sníh prosinec a leden nejméně vody Ob, Jenisej, Lena Suché bezodtoké oblast ústí od jezer, pramení v horách většina vody se ztrácí výparem nejvíce vody na jaře Syrdarja Monzunové řeky zdroj vody = srážky Japonsko, Čína, Indie Jang-c‘-tiang = nejvodnatější největší průtok mají v létě Středomořského typu na malé Asii, největší průtok v zimě Eufrat a Tigris
Mrtvé moře – největší salinita (350 promilí)
PODNEBÍ
- nejvyšší teplota – Tirat Tsvi (Izrael) 54°C
- nejnižší teplota – Ojmjakon (Rusko) -71°C
- nejdeštivější místo – Cherrapunji (Indie) 11013 mm
- nejsušší místo – Al Agabah (Jordánsko) 24 mm
- všechny pásy
- významný faktor – odlehlost od oceánů + horská pásma + monzunové větry
- monzunové proudění pravidelné proudění vzduchu (2x ročně změna) letní – vlhký vzduch z oceánu na pevninu – srážky zimní – suchý vzduch z pevniny nad moře – chlad Indie, Pákistán, Bangladéš...
- suché subtropy jihozápad Asie málo srážek, velké teploty
- mírný pás pás za Uralem velké rozdíly počasí během roku chladné a suché zimy
- subarktický a arktický pás zamrzá oceán sever Asie žádné srážky
- tropické cyklóny jižní Asie (Arabský pol., Přední a Zadní Indie, Sundské ostrovy)
- vegetace všechny vegetační pásy tundra lední medvěd, sob, tuleň, mrož, lumík permafrost, nízké stromy, mechy, lišejníky
konfucianismus – oblasti v Číně lámaismus – Tibet
- největší města – Tokio, Soul, Bombaj, Šanghaj, Karáčí, Peking, Jakarta, Dillí
HOSPODÁŘSTVÍ
- bohatá na nerostné suroviny ropa – severní Asie (Sibiř), Perský záliv, Jihočínské moře OPEK – kontroluje vývoz a prodej ropy (cena) zemní plyn uhlí – Čína, Indie barevné kovy – Sibiř železná ruda – Indie, Čína, Rusko zlato a diamanty – Rusko
- hospodářsky nejvyspělejší – Japonsko, Jižní Korea, Tchaj-wan, Singapur, Izrael
- Asijští tygři státy s rychle rostoucí ekonomikou (od 70. let rychlý proces industrializace) vázáno na velká města a přístavy (zde vysoká úroveň), venkov zaostalý Vietnam, Čína, Thajsko, Malajsie
- země těžící strategické suroviny (ropu) – Katar, Kuvajt, Bahrajn, Spojené arabské emiráty, Saudská Arábie
- zaostalé agrární země – Afghánistán, Bhútán, Východní Timor, Nepál, Laos, Myanmar, Mongolsko, KLDR
- zemědělství hlavně jižní část Asie 30 % veškeré orné půdy světa, zaměstnáno přes 50 % populace pěstování rýže – Čína, Indie, Thajsko, Indonésie pšenice, ječmen kukuřice – Čína sója – Čína čajovník – Jižní a východní Asie koření – Jihovýchodní Asie brambory, maniok, jamy, batáty jablka (Čína), citrusy (Čína) bavlník, juta (Indie), konopí (Filipíny) tabák živočišná výroba skot – Čína prasata – Čína ovce a kozy – Jihozápadní Asie, suché oblasti Střední Asie velbloudi – Arabský poloostrov, poušť Gobi kožešinová zvěř – Sibiř sobi – Sibiř kachny – Čína bourec morušový psi, kočky, hadi
- podíl zaměstnanosti Vyspělé země 15–20 % průmysl 1-5 % Zemědělství 70 % služby Rozvojové země 20% 50% 30%
- energetika uhelné (Čína, Indie), jaderné (Japonsko) vodní – Tři soutěsky – největší elektrárna na světě, řeka Jang-c ́-ťiang
- hutnictví Čína – 51 % produkce světové oceli
- strojírenství automobilky – Japonsko (Mitsubishi, Toyota, Nissan), Jižní Korea (Hyundai, Kia) největší producenti aut – Čína, Japonsko výroba obracejících strojů a těžební techniky – Japonsko, Čína, Indie
- chemický průmysl produkce umělých hnojiv (Čína, Indie), anorganické ch. (Čína), petrochemie (Perský záliv)
ve vyspělých zemích produkce léčiv, plastů, syntetických materiálů
- elektronika robotika, umělá inteligence, telekomunikace – Japonsko, Tchaj-wan, Jižní Korea, Hongkong masová produkce levné elektroniky – Čína, Malajsie, Thajsko, Vietnam Samsung (JK), Lenovo (Čína)
- textilní průmysl Čína, Bangladéš, Vietnam, Inie
- turistický ruch
- služby – výrazněji rozvinuté ve vyspělých státech V Asie a zemích Perského zálivu
- Čína = 2. největší ekonomika světa
- doprava Transsibiřská magistrála, rychlovlaky (šinkanzen)
REGIONY
JIHOZÁPADNÍ ASIE
„Blízký východ“ kolébka kultur a civilizací – Jericho považováno za nestarší trvalé sídlo přírodní podmínky - členitý povrch - západ = roviny a pouště - východ je hornatý - Mezopotámská nížina - malá říční síť – Eufrat a Tigris - bezodtoké oblasti - Kaspické moře - vyschlá koryta řek – Vádí podnebí - teplé (hlavně subtropy) - suché, málo srážek - z velké části pouště a polopouště - oblast úrodného půlměsíce Mezopotámie -> Středozemní moře socioekonomické podmínky - nízká hustota zalidnění - europoidní rasa (Arabové) - převládá islám, vyskytuje se i křesťanství a judaismus - porodnost větší než úmrtnost - střední délka života – 60 let - zemědělství – chov velbloudů a dobytka TURECKO - Ankara - mezi Evropou a Asií - prezidentská republika - rozvojová země – vyvinutý průmysl - člen NATO - potenciální člen EU - 25 % zaměstnáno v zemědělství - vysoká urbanizace - zpracování kůže - výroba obuvi, textilu IZRAEL - Jeruzalém, * - demokratická republika - všechna světová náboženství – židovství 76 % - střety s Palestinou (Pásmo Gazy, Západní břeh Jordánu) – od 2013 uznáváno většinou státu OSN
JIŽNÍ ASIE
INDIE
Dillí
hornatý jih, nížiny na severu -> přechází v Himaláje
monzunové proudění
budhismus, taoismus
rozvojová země – ekonomika roste díky zahraničním investorům
člen OSN, APEC, ASEAN Ekonomické seskupení Asie a Tichomoří Sdružení států jihovýchodní Asie – ekonomický růst, sociální pokrok, kulturní rozvoj
průmyslově zemědělská země
nerostné suroviny – uhlí, železná ruda...
jih – tropické podnebí
střed a sever mírné / subtropické JAPONSKO
Tokio
rychlostní vlaky: Šinkanzen
Honšú a Hokaido spojeno podvodním tunelem
až 3000 ostrůvků + 4 hlavní ostrovy
ostrovní stát
přelidněné – 337 obyvatel / 10 km 2
- nejlidnatější stát světa, 61. největší 126 milionů obyvatel
„země vycházejícího Slunce“
vysoká délka dožití
málo nerostných surovin
vyspělá elektrotechnika
terasovité zemědělství rýže, mandarinky
rybolov + chovné oblasti
produkce mořských řas
automobilky – Honda, Toyota, Mitsubishi
elektronika – Sony, Panasonic, Olympus... MONGOLSKO
suché oblasti + rozlehlé pláně
většina obyvatel v hlavním městě – Ulaanbaatar
chov koní, ovcí a koz
kočovný způsob života
život v Jurtách (stany)
ZAKAVKAZSKO
bývalé státy SSSR Gruzie, Azerbajdžán, Arménie vznik v roce 1991 členy SNS – společenství nezávislých států – ekonomická spolupráce států bývalého SSSR hornaté rozvojové státy převládá zemědělství
STŘEDNÍ ASIE
Kazachstán, Kyrgyzstán, Turkmenistán, Uzbekistán, Tádžikistán, Afghánistán rozvojové státy nízká vzdělanost nízká střední délka života
3. Asie - Asie jako kontinent
Course: Ekonomická geografie (BPR_EKGE)
University: Masarykova univerzita
- Discover more from:
