Skip to document

Kopie souboru 3 Atmosférická SLOŽKA Fyzikogeografické Sféry

zeměpis
Course

Ekonomická geografie (BPR_EKGE)

38 Documents
Students shared 38 documents in this course
Academic year: 2021/2022
Uploaded by:
0followers
21Uploads
0upvotes

Comments

Please sign in or register to post comments.

Preview text

3. ATMOSFÉRICKÁ SLOŽKA FYZICKOGEOGRAFICKÉ SFÉRY

ATMOSFÉRA

= plynný obal Země, který je k zemi připoután gravitační silou - umožňuje dýchání + chrání před UV zářením - skleníkový efekt - zahřívání Země - snižuje teplotní výkyvy mezi dnem a nocí - sopečná činnost měla v minulosti vliv na složení X v současnosti má největší podíl člověk - tlak v atmosféře konstantně klesá (asi 50% hmotnosti atmosféry je koncentrováno do 5 km) složení: - plynné skupenství - 78% dusík, 21% kyslík, 1% ostatní (argon, oxid uhličitý, pára) - kapalné skupenství - kapky deště - pevné skupenství - kroupy, sněhové vločky, sopečný popel, saze, emise, imise

stavba troposféra: - teplota klesá s nadmořskou výškou - do výšky 10-12 km, končí tropopauzou (konstantní teplota) - na rovníku vyšší než na pólech - odstředivá síla - co 100m, pokles teploty o 0,6°C - na horní hranici je asi - 60°C - odehrává se v ní počasí stratosféra: - teplota stoupá s nadmořskou výškou - končí asi v 50 km stratopauzou + ve stratosféře: ozonová vrstva - ve 40 km (chrání organismy před škodlivým ultrafialovým zářením) OZONOVÁ DÍRA - důsledek freonů (chladící média, hasičáky, čistící prostředky), riziko kvůli většímu průniku ultrafialového záření, karcinogenní - řešení: recyklace freonů + nahrazování freonů jinými látkami mezosféra: - teplota klesá s nadmořskou výškou - nejčastěji zde hoří meteoroidy termosféra: - až 1400°C - výskyt polární záře - vysoké teploty a ionizace vzduchu - nejčastěji za polárním kruhem (Aurora Borealis) exosféra: - přechod do volného prostoru (10 000 - 20 000 km)

VLIV ČLOVĚKA NA ATMOSFÉRU = antropogenní ovlivňování atmosféry 1. zvyšování teploty atmosféry a zemského povrchu - díky koncentraci skleníkových plynů, od 20. století se zvýšila průměrná teplota o 0,6°C 2. úbytek ozonu v ozonosféře - díky koncentraci freonů, nejnižší hodnoty O3 se vyskytují hlavně nad Antarktidou 3. kontaminace potravního řetězce

ZÁKLADNÍ METEOROLOGICKÉ PRVKY

sluneční záření - hlavní zdroj energie pro fyzikální děje v atmosféře - ultrafialové záření = UV záření (7% krátkovlnné - sluneční)

  • infračervené záření = vnímáme jako teplo (45% dlouhovlnné)
  • viditelné záření = 6 spektrálních barev - duha (48% zářivá energie) bilance záření je tvořena rozdílem příjmu a výdeje záření mezi zeměpisným povrchem a atmosférou

skleníkový efekt - proces, při kterém atmosféra způsobuje ohřívání planety - snadno propouští sluneční záření, ale tepelné záření o větších vlnových délkách zpětně vyzařované z povrchu planety účinně pohlcuje díky skleníkovým plynům a brání tak jeho úniku do prostoru

teplota vzduchu - měří se v meteorologické stanici 2 m nad povrchem každé 3 hodiny teploměrem - izoterma - linie spojující místa se stejnými hodnotami teploty vzduchu - díky atmosféře je průměrná teplota 15°C (bez ní by byla -18°C) max. Death Valley: 58°C (+ Perský záliv) min. Antarktida: - 92°C (+ Ojmjakon - Rusko)

  • tlak vzduchu, proudění, atmosférické srážky

TLAK VZDUCHU = ATMOSFÉRICKÝ TLAK

  • atmosféra je hmotná - působí na zemský povrch určitým tlakem
  • rozložení tlaku je nerovnoměrné (nerovnoměrné rozložením teplot na povrchu i v atmosféře)
  • průměr: 1013 hPa (při hladině moře a teplotě 15°C)
  • izobara - linie spojující místa se stejnými hodnotami atmosférického tlaku

základní tlakové útvary: cyklóna - tlaková níže, nejnižší tlak v centru (srážky, škaredě) - stacionární: nad Islandem anticyklóna - tlaková výše, nejvyšší tlak v centru (jasno, slunečno) - nahromaděný vzduch svou váhou klesá dolů a dole se rozbíhá do všech stran - stacionární: nad Azorami

brázda nízkého tlaku - pásmo nízkého tlaku mezi dvěma tlakovými výšemi hřeben vysokého tlaku - pásmo vysokého tlaku mezi dvěma tlakovými nížemi barické sedlo - oblast mezi dvěma cyklónami / anticyklónami položených do kříže

vznik větru = atmosféra se snaží vyrovnávat rozdíly vysokého a nízkého tlaku - anemometr = větroměr - měří rychlost a směr větru - Beaufortova stupnice = 12 stupňů (11 - vichřice, 12 - orkán) vzduchové hmoty se vždy pohybují z oblasti vyššího tlaku do oblasti tlaku nižšího

Was this document helpful?

Kopie souboru 3 Atmosférická SLOŽKA Fyzikogeografické Sféry

Course: Ekonomická geografie (BPR_EKGE)

38 Documents
Students shared 38 documents in this course
Was this document helpful?
3. ATMOSFÉRICKÁ SLOŽKA FYZICKOGEOGRAFICKÉ SFÉRY
ATMOSFÉRA
= plynný obal Země, který je k zemi připoután gravitační silou
- umožňuje dýchání + chrání před UV zářením
- skleníkový efekt - zahřívání Země
- snižuje teplotní výkyvy mezi dnem a nocí
- sopečná činnost měla v minulosti vliv na složení X v současnosti má největší podíl člověk
- tlak v atmosféře konstantně klesá (asi 50% hmotnosti atmosféry je koncentrováno do 5 km)
složení:
-plynné skupenství - 78% dusík, 21% kyslík, 1% ostatní (argon, oxid uhličitý, pára)
-kapalné skupenství - kapky deště
-pevné skupenství - kroupy, sněhové vločky, sopečný popel, saze, emise, imise
stavba
troposféra:
- teplota klesá s nadmořskou výškou
- do výšky 10-12 km, končí tropopauzou (konstantní teplota)
- na rovníku vyšší než na pólech - odstředivá síla
- co 100m, pokles teploty o 0,6°C
- na horní hranici je asi - 60°C
- odehrává se v ní počasí
stratosféra:
- teplota stoupá s nadmořskou výškou
- končí asi v 50 km stratopauzou
+ ve stratosféře: ozonová vrstva - ve 40 km
(chrání organismy před škodlivým ultrafialovým zářením)
OZONOVÁ DÍRA
- důsledek freonů (chladící média, hasičáky, čistící prostředky), riziko kvůli většímu průniku
ultrafialového záření, karcinogenní
- řešení: recyklace freonů + nahrazování freonů jinými látkami
mezosféra:
- teplota klesá s nadmořskou výškou
- nejčastěji zde hoří meteoroidy
termosféra:
- až 1400°C
- výskyt polární záře - vysoké teploty a ionizace vzduchu
- nejčastěji za polárním kruhem (Aurora Borealis)
exosféra:
- přechod do volného prostoru (10 000 - 20 000 km)
VLIV ČLOVĚKA NA ATMOSFÉRU = antropogenní ovlivňování atmosféry
1. zvyšování teploty atmosféry a zemského povrchu
- díky koncentraci skleníkových plynů, od 20. století se zvýšila průměrná teplota o 0,6°C
2. úbytek ozonu v ozonosféře
- díky koncentraci freonů, nejnižší hodnoty O3 se vyskytují hlavně nad Antarktidou
3. kontaminace potravního řetězce
ZÁKLADNÍ METEOROLOGICKÉ PRVKY
sluneční záření
- hlavní zdroj energie pro fyzikální děje v atmosféře
-ultrafialové záření = UV záření (7% krátkovln - sluneční)